Všichni je známe z temných mýtů a legend ze všech koutů světa. Noční stvoření, živící se krví. Nesmrtelní, s nadlidskou silou, s alegrií na stříbro a česnek a bez odrazu v zrcadle. Tyto aspekty si ale víceméně vymyslela církev...

Upíří mýty tady byli už dávno před příchodem křesťanství, ale tehdy nebyli upíři tak jednotvární, jako dnes. Možná to ani neměli být upíři, ale spíše démoni (otázkou však zůstává, jestli upír není jen druh nehmotného démona). Někteří ani nepili krev, ale třeba trhali své oběti na kusy, nebo požírali těla mrtvých. Někteří nesmrtelní upíři (vampýrismus nemusí nutně znamenat nesmrtelnost) mají možnost stát se opět smrtelnými lidmi, např. malajský ženský upír Langsuir. Jednoduše - sem tam se lišili a spíš bych je nazývala démony, jelikož pod označením "upír" si dnes lidé představují právě onu "křesťanskou formu"...

Církev se snažila dokázat, že upíři jsou ďáblova stvoření, a proto si začali po svém vysvětlovat i jejich zrod. Podle nich se mohl stát upírem člověk nekřtěný, dítě, které zemřelo nepokřtěné, sebevrah, křivopřísažník, člověk, který byl pohřben bez příslušných křesťanských ceremonií, nebo ten, co se dopustil svatokrádeže. Zkrátka všichni, kteří porušili tehdejší náboženská nařízení. Podle nich také všichni upíři pocházejí z Kaina, který se jako první dopustil hříchu vraždy. Poté, co zabil svého bratra Ábela, prý bloudil světem, opovrhovaný všemi lidmi a opuštěný. Jednoho dne potkal Lilith, první Adamovu ženu (stvořenou ze špíny a prachu, Satanem svedenou, démona) a ta ho naučila používat krev k magii a pomocí krve stvořit sobě rovné. Kain si stvořil tři syny. Ti vytvořili dalších třináct potomků, jež se stali upíry a všichni se pak rozešli mezi lidi.

Upíři symbolizovali pro církev "to špatné". Byla to dokonce sama církev, kdo si vymyslel známou alergii na stříbro, neviditelnost v zrcadle, apod. (Ježíš byl prodán za 30 stříbrných - zrcadlo rovněž obsahuje stříbro). Upíři se tedy staly ikonou strachu a církev toho využívala ve svůj prospěch.

KREV

Je důležitá tělní tekutina, v níž údajně sídlí duše. Duše je energií, tedy neviditelnou hmotou, která se zřejmě někde v těle nacházet musí a právě mýty říkají, že je to právě krev. Vždy se používala k magii a woodoo. Její význam je zdůrazňován snad ve všech druzích okultních věd a učení. Vzpomeňme si i na Biblické citáty:

"Krev žádného těla jísti nebudete, neboť duše všelikého těla jest krev jeho. Kdokoliv by ji jedl, vyhlazen bude."

Třetí kniha Mojžíšova, kap. 17.

A Ježíš pravil svým učedníkům:

"Ten chléb, co jíte, jest tělo mé a víno, co pijete, krví je mou."

(= duší, což znamená, že se Ježíš "rozdal", tedy symbolický vampýrismus).

Pohané a divoké kmeny pili krev svých protivníků, aby získali jejich sílu. Jen pro zamyšlení...